Zaplaťte a můžete si něco koupit
Nesrozumitelný titulek, že. Ale příklad snad vše vyjasní. Představte si nákupní centrum, kde u vchodu sedí člověk s kasou a vybírá vstupné. Ptáte se za co? No jen za to, že Vás pustí dovnitř a Vy si pak můžete v obchodech něco koupit. Zdá se Vám to jako pitomost? Ale někde už to praktikují.
Tržní princip říká, že pokud chci nějaký produkt (výrobek či službu) musím za to zaplatit. Z druhé strany to tedy znamená, že za to musím obdržet výrobek nebo mě musí být poskytnuta služba. Přestože si nedělám iluze o tom, že lidé již pochopili, co je to tržní hospodářství, tento princip je snad jasný každému. Zažil jsem však v poslední době dvě situace, které to popírají. Tady je jedna z nich.
Vydal jsem se na tzv. kulturní akci na hradě s historickým šermem, bohatým občerstvením, atrakcemi pro děti a vůbec dobrou zábavou. Potud propagační leták. Skutečnost ovšem, mírně řečeno, zaostala za očekáváním. Po příjezdu do podhradí jsme zjistili, že přes snad očekávaný nárůst návštěvníků není kde zaparkovat. Nikde nebyl žádný pořadatel a nebylo se tudíž koho zeptat, kam s tím autem. Předpokládal jsem, že chtějí moje peníze a tak se postarají o to, abych měl kde parkovat a neodjel. Bohužel jsem se mýlil a ne naposled. Auto jsme zaparkovali, tak jako ostatní, na kraji silnice s vědomím možné pokuty, a vydali se nahoru na hrad.
U vchodu do hradu resp. ještě před prvním nádvořím seděly dvě mladé dámy v dobových krojích. To mě zvedlo náladu. Doufal jsem, že od této chvíle začne opravdu organizačně zvládnutá akce. Zaplatili jsme 120,– Kč a vstoupili do areálu hradu. Prošli jsme celkem rychle všechny přístupné části. V areálu se nacházelo asi 5 stánků s obvyklými tretkami – laciné (napohled, nikoliv uvedenou cenou) korálky, výrobky z kůže nevalné kvality, keramika neznámého původu. K tomu bohaté občerstvení v podobě cukrové vaty a jednoho (!) stánku, kde měli pouze klobásu, jeden druh nealko nápoje, nepitelné pivo a medovinu. Atrakcí pro děti bylo pak střílení z luku nebo kuše v ceně od 10,– do 30,– Kč za jednu ránu!
Kulturní program spočíval v tom, že každou hodinu na 10 minut vystoupili velmi amatérští „umělci“ s programem. Viděl jsem scénky dvě – jedna byla určená maximálně tak dětem do 5 let. Stupidita obsahu spolu s „hereckými a šermířskými“ výkony byla tak žalostná, že si nepamatuji, že bych něco podobného kdy viděl. Druhé vystoupení bylo desetiminutové vyprávění jednoho muže o meči. To sice bylo lepší, ale většina lidí se nudila.
No nic, řekli jsme si, aspoň půjdeme na prohlídku hradu. Jenže pozor, když jsme se chtěli na hrad podívat zjistili jsme, že si musíme koupit lístek cca za 60,–Kč. To už bylo příliš. U vchodu jsem se proto chtěl ujistit, že jsme nic neprošvihli nebo nevynechali. Dívka se tvářila velmi nechápavě a pravila, že těch 120,– Kč je přece za to, že tam jsou „ty stánky“. Ani na tu kulturu si nevzpomněla, chudák. To mě dorazilo. Ještě horší na tom všem je, že jsem si stěžoval asi jen já. Podobnou zkušenost jsem pak měl o týden později na jiné akci.
A co z toho plyne pro marketing na Internetu? Asi budu uvažovat o otevření e-shopu, kde se bude platit jen za podívání. Mohlo by to vyjít.
del.icio.us
digg 
Linkuj.cz! 
jagg.cz