Marný boj tradičních médií
Zdá se, že sílí boj tradičních médií s médii novými. Jsme svědky různých siláckých prohlášení o stabilních cenách reklamy, neutuchajícím zájmu inzerentů, bezvýznamnosti Internetu a světlých zítřcích. Na to, jak klesají příjmy tradičních médiích to je docela troufalé.
Stále se nemohu zbavit dojmu, že tradiční média jednak nepochopila význam Internetu a za druhé se spoléhají setrvačnost velkých firem s obřími rozpočty. Mnohé z těchto firem podceňují Internet s nimi a pokud se v jejich rozpočtech a plánech nějaká internetová položka objeví, tak spíše proto, že je to módní. O tom, že jsou poněkud mimo, svědčí i nesmyslné vyhazování peněz za redesigny webů, profily na sociálních sítích, přeplácení cen za proklik, nákup neúčinné bannerové reklamy apod.
Ale zpět k tradičním médiím. Namísto dělání ramen by se měla tato média zamyslet v čem mohou být, a stále jsou, důležitá i pro současnou dobu. Dřívější model byl pro firmy jednoduchý. Zadaly reklamu, která upoutala pozornost a podle ní se zároveň lidé rozhodovali, zda nakoupí. Pak šli do prodejny, kde nakoupili. Dnes je to jinak. Reklama k nákupu jen tak někoho nepřesvědčí. Stále více lidí si jde tvrzení z reklamy ověřit na Internet. K tomu slouží hlavně sociální média.
Tradiční média jsou však nenahraditelná v upoutání pozornosti. Když budou tuto svoji roli rozvíjet, nemusí mít o zákazníky nouzi.
del.icio.us