Máme stejné žaludky?
Kdysi bylo velmi populární heslo o stejných žaludcích. I když to bylo myšleno politicky, v podstatě to přešlo do systému chápání zákaznického chování. Nebo ne?
Jak oslovuje reklama zákazníky? Vybírá si někoho konkrétního?
Není to tak dávno (a tady mám na mysli celý svět), kdy se v reklamě nerozlišovalo, kdo je konečným příjemcem produktu. Pak přišla první fáze cílení na velké skupiny (matky, děti atd.). Tato fáze se postupně dostala do sofistikovanější podoby a dnes se dá reklamou zacílit na poměrně přesně definovanou skupinu zákazníků.
Má to ale smysl?
Mám řadu přátel a známých převážně ve svém věku, materiálně na podobné úrovni, myšlenkově velmi blízkých. Když se ovšem sejdeme, většinou zjistíme, že máme naprosto rozdílné nákupní chování a jiné priority. Shodneme se jen ve velmi malé části a nikdy ne všichni. Dokonce ani většina. Vždy jsou to dvojice, nanejvýš trojice.
Jak nás může někdo přimět koupit si jeho výrobek nebo službu?
Jediný způsob, jak se to může podařit, je nechat to na nás samotných. Ovlivnit nás (všechny) ale lze.
Už víte jak?
del.icio.us
digg 
Linkuj.cz! 
jagg.cz